"10.5.2011, Zdroj: Verlag Dashöfer
Zákon o DPH zná dvě možnosti vystavení daňového dokladu, přičemž pro
elektronickou je vyžadován souhlas odběratele a jsou stanoveny podrobné
podmínky. Otázka způsobu předání daňového dokladu mezi odběratelem a
dodavatelem není v ZDPH řešena. Generální finanční ředitelství řešilo
postup, který se v praxi velmi rozšířil. Strany obchodu si
zasílají daňové doklady e-mailem, přestože nejde o vystavení
daňového dokladu v elektronické podobě.
Podle Generálního finančního ředitelství musí strany především
zajistit, aby při použití tohoto postupu byly dodrženy požadavky na
autenticitu původu dokladu, integritu jeho obsahu a jeho čitelnost.
Originální faktura naskenovaná do elektronického PDF formátu a zaslaná
e-mailem odběrateli nesplňuje kritéria pro elektronický doklad. Jedná
se stále o doklad v papírové podobě. Je však využit způsob doručení
dokladu elektronickými prostředky. Podle Generálního finančního
ředitelství příjemce musí takový doklad opět vytisknout a
nakládat s ním jako s papírovým dokladem.
Pokud jsou tedy splněny podmínky na pravost a hodnověrnost dokladu, je
možné doručení e-mailem považovat za další způsob doručení daňového
dokladu. Pokud správce daně shledá u odběratele i u dodavatele shodné
doklady, pak by neměl zpochybňovat způsob doručení dokladu. Generální
finanční ředitelství doporučuje, aby mezi oběma stranami existovala
dohoda o způsobu a pravidlech doručování daňového dokladu."
Názor právníka:
Nemyslím si, že by e-mailem zaslaná faktura musela mít originální
podpis. Spousta firem již rozesílá faktury e-mailem. Pokud by měl FÚ
pochybnosti, tak si může od dodavatele vyžádat zprávu nebo provést
kontrolu. I podepsaná faktura může být totiž padělek, takže podpis není
tak důležitý. Elektronický podpis pak není vidět na vytištěné faktuře,
která má být v účetnictví a za pár let již nemusí být platný. Než
zjišťovat, zda tehdy byl podpis platný, tak to raději FÚ udělá kontrolu.
V zákoně o dani z přidané hodnoty v náležitostech není zmínka ani o
razítku ani o podpisu
§ 28 Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo
poskytnutí služby
(1) Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený
daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, platební
kalendář, opravný daňový doklad, daňový doklad vystavený podle § 46
nebo 92a opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis,
platební kalendář nebo doklad vystavený podle § 92a.
(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který
uskutečňuje plnění,
b) daňové identifikační číslo23) plátce, který uskutečňuje plnění,
c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke
jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro
kterou se uskutečňuje plnění,
d) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se
uskutečňuje plnění, plátcem,
e) evidenční číslo daňového dokladu,
f) rozsah a předmět plnění,
g) datum vystavení daňového dokladu,
h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den,
který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,
i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v
jednotkové ceně,
j) základ daně,
k) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění
osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,
l) výši daně; tato daň může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že
částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a
částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů.
